Zcela domácí kočka vám myš nepřinese. Tedy pokud jí na hraní jednu (živou) nepořídíte, ale to opravdu není dobrý nápad. Ty, co chodí ven, ale ulovenou myš nosí poměrně běžně. Údajně to, souvisí s faktem, že vás tak trochu berou jako (náhradní) matku. Nebo také možná jako trochu větší, přátelskou kočku kamarádku.
Přinesená myš (a může to být i ptáček) ale například podle vědce Johna Bradshawa není žádný pocit vděku. Podle něj kočky prostě jen hledají bezpečné místo, kde se je možné v klidu najíst. Jde o instinkt, dostat kořist na místo, kde jim ji žádný jiný dravec nemůže ukrást.
Otázkou zůstává, proč nakonec tu kořist nesežerou? Prý proto, že jsou zmlsané a daleko víc jim chutná jídlo v misce.
Možných vysvětlení je ale více. Například to, že vás kočka považuje za kočku, co si nedokáže nic ulovit, a tak vám prostě čas od času přinese něco moc dobrého k snědku. Jak obětavé.
Pokud nechcete Johnu Bradshawovi věřit, pak můžete tvrdit třeba to, že se vám chce pochlubit svou šikovností. Kočka chce být zkrátka za hrdinku (nebo hrdinu).
Co ale s přineseným hlodavcem či ptáčkem udělat? Nejpraktičtější bude kočku odměnit (pamlskem), ale nenechat ji úlovek sežrat. Trochu komplikovanější to bude, pokud úlovek je stále ještě poněkud živý. Nechat ho napospas její tlamičce samozřejmě nese riziko z možného výskytu řady parazitů, vnějších i vnitřních, které se mohou dostat i na kočku či psa. Myš navíc může být i otrávená jedem na hlodavce. Kočku proto v každém případě chraňte odčervováním a antiparazitiky.
