Nejlepší cesta, jak bezproblémově “sladit” kočku a děti, je pořídit si kočku od kotěte a nechat je společně vyrůstat. Narození dítěte v době, kdy už je kočka dospělá může znamenat, že to kočka nelibě ponese. Vždy ale záleží na konkrétní kočce, žádné univerzální pravidlo neexistuje.
Co ale univerzálně platí je, že děti musíte naučit zásadní věci. Jak s kočkou zacházet, jak se k ní chovat. Musí na ni být hodné, jemné, nesmí ji tahat za ocásek, tlapky, ouška, chlupy, ani chloupky na čumáčku. Společné soužití obou je navíc vhodné provést postupně, aby si kočka či děti měly čas a prostor zvyknout. Děti naučte i to, že pokud se kočka někam schová, mají ji nechat být. Neuškodí, když se kočičí bříško vyhlásí za nedovolenou dotýkací zónu.
Vhodné jsou i některé hygienické návyky – do koček se nekouše, kočičí záchod se nezkoumá a misky s jídlem i vodou jsou také tabu. Dávat pamlsky ale kočce dítě může. Dokonce je to velmi vhodná cesta, jak je sblížit.
Pokud chcete kočku udržet mimo dětský pokoj (ale třeba také postýlku), používejte odrazovací postřiky.
Stane-li se, že vaše kočka na dítě reaguje negativně, podrážděně, seká či syčí, tak to bude velmi obtížné změnit. Můžete to zkusit s láskou a odměňováním, ale může dojít k tomu, že budete muset přistoupit k nepříjemné změně a s kočkou se rozloučit. Dítě totiž pryč asi dávat nebudete.
Máte-li kočku venkovní, více kontrolujte výskyt klíšťat, blech či jiné havěti. A hlavně, nedejte nic na pověry o škodlivosti či nebezpečnosti koček pro miminka.
